Homeopatie

je léčebná metoda, jejíž základy před dvěmi staletími položil německý lékař Samuel Hahnemann (1755 - 1843). Vychází z odpozorované zkušenosti, že nemoc je možné léčit prostředky, které jsou podobného principu, nebo-li, že podobné se léčí podobným ("similia similibus curentur").

Tento princip znali už starověcí lékaři a v určité podobě s ním dodnes pracuje i lidové léčitelství. Tak např. vodnatou rýmu, při které teče z nosu i z očí a výtok je pálivý, může vyléčit homeopatikum připravené z kuchyňské cibule; pro dítě nebo mladého člověka, kteří mají problém se prosadit ve vztahu k druhým, přitom se však v jistém ohledu chovají povýšeně a majetnicky, může homeopat předepsat (pokud souhlasí ostatní symptomy) homeopatikum připravené ze lvího mléka atpod. Samozřejmě výběr léku je individualizovaný, a tak i když dva lidé řeší podobné trápení, mohou potřebovat různý lék podle příznaků nemoci resp. toho, jak se s danou situací potýkají. Léčíme člověka, nikoli chorobu.

Homeopatická léčba je objevováním symbolických paralel s našim životem.

Homeopatie je celostní způsob léčby - vnímá a léčí člověka jako celek. Působí "ze středu", na životní sílu v organismu, která je schopná sama obnovit stav rovnováhy. Cílem homeopatické léčby je nejenom zbavit člověka od přiznaků nemoci, ale také pomoct mu osvobodit se od toho, co ho v životě svazuje, aby mohl co nejvíce rozvinout svůj potenciál a prožil tak co nejspokojenější život. Krásné je na ní to, že může působit na úrovni, na které chceme svoje trápení řešit - od roviny tělesné přes emocionální až po mentální či spirituální. Může být prostředníkem osobního rozvoje, práce na sobě. Nic nevnucuje, ponechává nám svobodnou vůli a řešení situace ve vlastních rukách.

Homeopatie může pomoci:

* při akutních i chronických fyzických onemocněních

* s psychickými potížemi

* dětem s poruchami chování

* párům, které nemohou počít dítě nebo ženám, které dítě nedonosí

* tam, kde nelze podat běžné léky (např. v těhotenství, při špatném snášení léku, z důvodu nežádoucích vedlejších účinků při častém opakování léků atd.)

* při léčbě závislostí (ve spolupráci s psychoterapií)

* jako podpůrná metoda u onkologických onemocněních

* v konečných stádiích života.

Bachova květová terapie

Květové esence a homeopatie mají k sobě velice blízko. Obě kladou důraz na subtilnější úrovně naší existence (květové esence zejm. na emoce), které ovlivňují stav zdraví. Za své pojmenování vděčí Edwardu Bachovi (1886 - 1936), anglickému lékaři, který vytvořil v 30. letech 20. století komplet 38 esencí sestávající z esencí květin, stromů a pramenité vody. Tyto esence v sobě nesou určité kvality v čisté podobě a jsou schopny harmonizovat duši, vyladit ji na svoji frekvenci.

Jsou plné krásné symboliky: Plody netýkavky při doteku puknou a rozlétnou se, podobně jako je snadné dotknout se lidí "netývkavého" typu, kteří jsou prudké, výbušné povahy. Ořešák svou vůní odpuzuje hmyz; jeho esence nás ochraňuje před vnějším nebezpečím. Kejklířka je květina, která visí z břehu do vody, zatímco kořeny má hluboce v půdě; její esence může pomoci objevit pocit bezpečí a jistoty v nás samých...

Na tomto způsobu léčby je mi sympatické to, že jde o velmi jednoduchý, všem přístupný a ucelený systém. Oněch 38 esencí prý podle Bacha pokrývá všechny emocionální stavy, s nimiž se lidé potýkají. Květové esence jsou, stejně jako homeopatie, vhodné také pro děti či zvířata, citlivě na ně reagují i rostliny. Je to léčba jemná, jíž lze pomoci při zvládání jak dlouhodobých tak přechodných psychických stavů nebo i fyzických potíží, které z nich povstaly a s nimi souvisí.

Jestliže se chcete dozvědět o homeopatii a Bachově květové terapii víc, můžete potřebné informace pohledat také na netu. Tipy na některé z www-stránek najdete v Odkazech.